24. 7. 2016
„Nově platná vyhláška č.46/2015 přináší největší změny milovníkům rychlé jízdy a adrenalinu“, píše se na jednom zájmovém internetovém webu, „… vodním skútrům se tak otevírá úplně nový prostor pro brázdění vln“.
Jeden z těch milovníků rychlé jízdy a adrenalinu smetl o druhé prázdninové neděli na Orlíku člun se dvěma mladými lidmi. Oba utrpěli zranění, jedna ze zraněných, osmnáctiletá dívka, střet nepřežila.
Vím, věc je teprve v šetření, nedá se zatím jednoznačně ukázat na viníka, nicméně aspoň za zamyšlení snad ten zbytečně zmařený lidský život stojí. Už proto, že není jediný a že k těm nesmyslným tragédiím zdaleka nedochází jen na vodě.
Když necháme stranou silnice, které v drtivé většině slouží k uspokojování legitimní potřeby dopravit se odněkud někam a kde tedy třeba i případy nebezpečného předjíždění, vybržďování či závodění můžeme charakterizovat jako pouhé excesy, vybočení z normy, na té vodě, ale také při riskantních jízdách v lesích či na zimních sjezdovkách je to jinak.
Tam je normou právě vybočení z normy, a uspokojovanou potřebou únik z nudy všedního dne a relativně zabezpečeného žití. Je to jedna z odvrácených stran života v konzumním dostatku. Proto spolu s růstem počtu bezohledných lyžařů i snowboardistů přibývá těžce zraněných a bohužel i mrtvých na sjezdovkách, ale už i na horách a v lesích v letní sezóně, kde se milovníci adrenalinu (hezky česky rajcu či vzrůša) zabíjejí v převrácených čtyřkolkách, při pádu ze skal či na strmých singltrekových stezkách.
Určitě jim nikdo nemůže bránit v podobných aktivitách, pokud jimi ovšem neohrožují nikoho jiného než sami sebe. I když z přírody bohužel vytlačují tradiční návštěvníky, turisty, výletníky či milovníky klidu a ticha, toužící aspoň na chvilku uniknout z přelidněného města zamořeného hlukem a smogem.
Ale je otázka, zda ten rajc i aktivně podporovat, například také přizpůsobováním i legislativy (viz vyhláška). Už i proto, že legislativa nemá bezdůvodně upřednostňovat vybrané sociální skupiny, které navíc už tak jsou zvýhodněny svými ekonomickými možnostmi.
Ona třeba cena toho vodního skútru začíná někde na 100 tisíci korunách, ale jsou i typy za tři čtvrtě miliónu. V televizní reportáži, věnované zmíněné tragické havárii na Orlíku, se jeden majitel vodního skútru nechal slyšet, že když on si jej za značné peníze pořídil, tak mu přece nikdo nebude předepisovat, kde s ním může jezdit a kde ne…
Miroslav Hudec
psycholog a publicista