27. 9. 2019
Zhruba za tři hodinky jsme včera zvládli zastupitelstvo. Pořád mám ještě strach, že se vrátí ta vleklá, hádavá, mnohahodinová zasedání z minulého volebního období, kde se spíše než věcné problémy (ne)řešily nezvládnuté emoce. Ale vypadá to, že obavy se nenaplní – skoro by to chtělo zaklepat na dřevo.
Ono stačí, když bývalé vedení města využije sebemenší chybičku toho současného, aby hodilo do jednání vidle. Včera například využili změny ve výborech, když u jména nově navržené členky kulturního výboru chybělo místo bydliště a datum narození. Příslušný bod musel být přerušen a řešil se až na konci jednání. Na druhé straně je fakt, že je úkolem opozice hlídat radniční koalici a upozorňovat na chyby a přešlapy, byť se to dá jistě dělat i s větší noblesou.
Jinak musím opakovat to, co jsem napsal o červnovém zasedání, že totiž bylo až na občasné zahřmění poměrně klidné a neřešilo se nic moc kontroverzního. Zahřmělo třeba při projednávání Akčního plánu 2020-2022 ke Strategickému plánu rozvoje města. Paní Žatecké a Ranincovi se nelíbilo, že tam není nic o koupališti a že se nepokračuje ve stavbě otevřeného bazénu u Sportareálu. A že vedení mluví spíše o bazénu v Dubici, aniž si nechalo od zastupitelstva posvětit změnu záměru. Reagoval jsem na to, že si pamatuju, kolikrát zastupitelé nějaký záměr smetli, protože se jim zdál moc obecný, protože chyběla předběžná finanční rozvaha, technické údaje atp. A že věřím, že vedení města záměr předloží, až bude takto konkretizován.
Ke zprávě o MHD za rok 2018 a leden-březen 2019 se rozjela debata o tom (alespoň podle mne) podrazu, když městská rada těsně před volbami, kdy už bývalé zastupitelstvo nemělo mandát, schválila desetiletou zakázku v hodnotě 770 milionů korun. Sice následně prohlásily antimonopolní úřad i ministerstvo vnitra, že zákon nebyl porušen, ale věc teď přesto řeší orgány činné v trestním řízení. I mě čeká cesta na kriminálku do Liberce „k podání vysvětlení“. Co k tomu asi tak můžu říct, když jsem u toho nebyl?
Řešily se také záměry prodeje pozemků. Já jsem si oddechl, když byla odmítnuta žádost o prodej pozemku východně od kulturního domu Crystal a pozemky v okolí meandrů Ploučnice v Heřmaničkách u České Lípy. Vůbec si myslím, že současné vedení města je v prodejích vcelku zdrženlivé a prodávají se jen malé pozemky do pár desítek metrů čtverečních, třeba aby se sjednotilo vlastnictví stavby, nejčastěji garáže, a pozemku pod ní.
Co mě naopak nakrklo, to je další šíbování s cyklostezkou na Svárově kvůli dalšímu rozšiřování parkoviště Festoolu. Cyklostezka tam byla dřív než parkoviště, na drážním pozemku. Jenže Festool pozemek koupil a cyklostezku začal postupně vytlačovat. Je to nestydatost, i když jsou vlastníci, už před koupí bylo slušností jednat s městem o tom, co s cyklostezkou. Ostatně velké firmy nemohou kašlat na svou společenskou odpovědnost a mají zaměstnance vést k tomu, aby využívali veřejnou dopravu, případně jim na ni i připlatit.
Včera jsme také odhlasovali vstup města do spolku Lužické a Žitavské hory a uzavření partnerství se spolkem Máchův kraj.
Přiznám se, že když přišel bod Různé, poslední, a opozice začala grilovat pirátského zastupitele Jeníka a obvinila ho, že okupoval Českolipskou informační a udělal si z ní rodinný podnik, lekl jsem se, že teď začne veřejné praní špinavého prádla a že to bude praní dlouhé a vyčerpávající, nevydržel jsem s nervama a zvedl se k odchodu. Podrobnosti se určitě dozvím na nejbližší koaliční schůzce.
Pro dnešek všechno, ozvu se zase po 23. říjnu, po dalším zastupitelstvu. PhDr. Miroslav Hudec, Česká Lípa, 19. 9. 2019