5. 12. 2017
Právo,Po 4.12.2017
Dalo se čekat, že po razantní obměně politického složení sněmovny, po výrazném oslabení ČSSD brzy začne útok na to, co se podařilo prosadit minulé vládě, co bylo děláno pro obyčejné zaměstnance, co se ale nelíbí vlivným a mocným. Vypadá to, že zákon o zákazu prodeje o některých státních svátcích bude mezi prvními na řadě. Má zřejmě nejvíc nepřátel.
Platí sotva rok a už si na něj brousí zuby kdekdo („ODS a ANO chtějí skoncovat se zákazem prodeje o svátcích“, Právo 30. 11.). A každý na to jde stylem, který je mu nejvlastnější. Velkopodnikatel a zřejmě brzy také premiér vlády ČR Andrej Babiš už ani nemá potřebu nějak svou snahu o zas jednu malou domů odůvodňovat: „Za mě bych to podpořil“. Diskutovat netřeba.
To třeba paní Udženija z ODS aspoň mává svobodou podnikání, což je ovšem vysvětlení, které by samo potřebovalo vysvětlit. Podnikání je, aspoň doufám, činnost, která by měla něčemu sloužit, není sama sobě účelem. A volno o svátcích je určitá hodnota, je to i veřejný zájem. Ale dá se jistě diskutovat, co je veřejným zájmem převažujícím, či jak různé zájmy skloubit.
Její další výrok, že zákon „nařizuje lidem, kdy mají nakupovat a kdy mají být doma s rodinou“ je ale nediskutovatelný, protože je to (mírně řečeno) nepravda, za jejíž z úst vypuštění by se měl slušný člověk stydět. Jednak totiž, což připouští i paní Udženija, některé menší obchody a obchody třeba na nádražích a letištích zavírat nemusí, jednak nikdo nikomu určitě nenařizuje, kde má být a co dělat. Jestli si prodavačka místo víkendu s rodinou vyrazí třeba na rockový festival, je čistě její věc. Zákon, když už mluvíme o svobodě, zvýšil její svobodu rozhodovat se – je svoboda podnikatele přednější než svoboda jeho zaměstnance? Dokonce, pokud by se jí po sváteční směně tak stýskalo, a znám dost prodavaček na to, abych si troufnul tvrdit, že takových mnoho nebude, může si domluvit melouch v prodejně, která je otevřena. Nezaměstnanost je nízká a i obchodníci těžko shánějí personál.
Což, tipnu si, může být nakonec hlavní důvod tlaku na zrušení zákona. Je výhodnější nahnat opět prodavačky do práce o svátcích, než jim zvýšit platy tak, aby tahle práce byla atraktivnější a přilákala další zájemce z těch současných zhruba 270 tisíc lidí bez práce. Jednorázový příplatek vyjde levněji.
Jestli předchozí kritička zákona zachází někdy s fakty poněkud volně, pak ten další, Tomio Okamura, se jimi už vůbec nedá splést. „Byl jsem do Senátu zvolen ve Zlínském kraji… Je tam vysoká nezaměstnanost…“.
Jak je to ale ve skutečnosti? Podle statistik MPSV byla ve Zlínském kraji ke konci října letošního roku míra nezaměstnanosti 3,18%, tedy méně než je průměr České republiky (3,6%). Všechny okolní moravské kraje mají nezaměstnanost vyšší.
Že je zákon poněkud nesystémový, že se jeden špatně orientuje, ve který svátek mají obchody zavřeno a ve který ne, to je pravda. Ale je od šéfa SPD dost průhlednou poťouchlostí využít toho jako argument pro zrušení zákona. Tímtéž se přece dá naprosto regulérně argumentovat pro jeho zjednodušení, pro rozšíření jeho platnosti na všechny státní svátky.
Miroslav Hudec, psycholog a publicista