27. 10. 2015
Ono je to s tou svobodou podnikání v obchodě („Zavření supermarketů o svátcích prošlo do dalšího kola“, Právo 21.10.) poněkud složitější, než jak to chtějí vidět obhájci neomezené otevírací doby. Spravedlivě uspořádaná společnost musí šetřit i svobody ostatních, kdo s tím obchodem mají jakýmkoliv způsobem co do činění.
V prvé řadě zaměstnanců, spíše zaměstnankyň, protože to jsou právě v těch supermarketech ve velké většině ženy, kdo sedí u pokladen nebo rovnají zboží do fochů. Proklamovaná svoboda mít otevřeno v obchodě čtyřiadvacet hodin denně a třistapětašedesát dnů v roce zároveň znamená značné omezení svobody těch zaměstnankyň. A to i tehdy, když ony s tím souhlasí, třeba s odůvodněním, že si tak aspoň přivydělají. Protože plat, který dostávají za běžnou, zákonem stanovenou pracovní dobu, jim nestačí. Ostatně nízké platy řadových zaměstnanců obchodu jsou veřejným tajemstvím.
Co společensky negativních jevů, co problémů ve výchově dětí, na něž si pak i ti zastánci neomezené otevírací doby stěžují, způsobuje nepřítomnost matek v rodině dokonce i ve všedních dnech, o tom už se napsalo mnoho tlustých dokumentů, aniž to ovšem na situaci cokoliv zlepšilo. A tady se jedná jen o několik svátečních dnů v roce. Ono i bez toho. Co je to za život, když ani o svátcích nemůže být rodina pohromadě, protože maminka vyjde s platem jen za cenu služeb o svátích? A prosím, nepleťme do toho sváteční služby lékařů, hasičů, policistů a dalších profesí, kde je to leckdy životně nutné – na rozdíl od toho kšeftu.
Svá práva, nechci plýtvat slovem svoboda, mají i lidé bydlící kolem velkých nákupních center a kolem cest k nim. Třeba právo na to být aspoň tu a tam osvobozen od toho jinak nekonečného, zdraví ničícího randálu a smogu, které tam přináší frekventovaná doprava směřující do supermarketů. Právo alespoň občas si užít trochy klidu, ticha, sváteční atmosféry. Je snad menší než nárok nakupovat, kdykoliv mě napadne? Mimochodem, zvládly by vůbec dnešní děti sloh na téma, jak se liší sváteční den v ulicích od toho všedního?
Svoboda je cenná hodnota, pro níž během historie našeho rodu nespočet lidí obětovalo své životy. To slovo bychom proto měli vyslovovat s úctou, jen při vhodných příležitostech a střídmě. Budeme-li se jím ohánět od rána do večera, i při hájení všednodenních skupinových zájmů, jako teď při parlamentním projednávání omezení otevírací doby supermarketů o velkých svátcích, stane se brzy prázdným zvukem, slovem obnošeným, devalvovaným, k nepoužití. Jako sváteční šaty, jež je nám líno svléct i při kydání hnoje. A to si, venkovan původem, poctivého hnoje vážím.
PhDr. Miroslav Hudec
psycholog a publicista