15. 10. 2015
„Bylo by třeba zajímavé vědět, kolik Evropanů si teď myslí, že balkánskou migrační cestu by účinně přerušila jedna vojenská jednotka ve stylu Waffen SS u řeckých břehů,…“, píše Zbyněk Petráček („Německo nechce být německé“, LN 16.9.).
Nevím kolik a zda vůbec nějací, ale pokud ano, paradoxně, kdyby se jim takové přání splnilo, by tito Evropané nemohli udělat větší radost islamistům, byť ti jsou jinak pro ně (a patrně nikoliv zcela neoprávněně) nejnovějším ztělesněním ďábla na Zemi. Jde (nejen) Českou republikou jeden hlas, že uprchlíky k nám záměrně vysílá Islámský stát, a kolik že je mezi migranty skryto teroristů, kteří jen čekají na svůj čas. Moc se mi to nezdá, bůhví, jestli islamisté aspoň vědí, že nějaká ČR existuje, a pokud ano, zda jsme pro ně tak významní, aby se vůbec namáhali.
Je ale mnohem silnější argument, že ve skutečnosti může být všechno jinak. Internetový deník Svobodné fórum cituje propagandistický časopis islamistů Dabiq, který uprchlíky za útěk do Evropy kárá a varuje je, že se nebudou smět vrátit, protože „dobrovolné opuštění islámského světa je nebezpečný hřích (dokonce odpadlictví od víry). Děti jsou pak naváděny směrem ke křesťanství, ateismu a liberalismu. Naše děti a vnoučata jsou potom pod neustálou hrozbou smilstva, sodomie, drog a alkoholu…“
Jistě, někdo může namítnout, že takové prohlášení je jen kalení vody, jakási islamistická lest, obdoba lsti nordické, tedy účelová lež, která je vůči nižším rasám a nevěřícím psům dovolená a hříchu v tomto případě nečiní. Ale v intencích toho, co už o psychologické propagandě islamistů víme, to není příliš pravděpodobné.
Ostatně, že hromadný exodus zejména Syřanů je zřejmě islamistům proti srsti, že by je raději získali na svou stranu, naznačil na nedávných Dnech NATO v Ostravě i jordánský velvyslanec. V rozhovoru pro tisk ho ocitoval český ministr obrany („Martin Stropnický: Evropa není globální Ježíš“, Právo 26.9.). V Jordánsku, které má 6 miliónů obyvatel, je 1,5 miliónů utečenců. „Když se o ně nepostaráme my, tak se o ně postará ISIL. Je to drahé a náročné, ale je to způsob jak bránit tomu, aby přešli na stranu islamistů“, měl se vyjádřit diplomat.
Jinak nejblíž by to asi k těm řeckým břehům svého času měla bosenská muslimská divize SS Handžár. Ostatně, kdo ví, jak i dnešní islamisti byli ovlivněni nacismem. Například historik František Mrázek uvádí v tisku, že po skončení války se řada nacistů etablovala nejen v Jižní Americe, ale také v arabských zemích, v Egyptě i Sýrii, jmenuje třeba Aloise Brunnera, pravou ruku Adolfa Eichmanna. Přes varování spojenců byli uprchlí nacisté přizváni v Sýrii k budování armády a bezpečnostních složek. A někteří i konvertovali k islámu. K extrémům inklinující islámské směry spojoval s nacismem vypjatý antisemitismus, ale i nepřátelství vůči křesťanství. Jak známo, nacisté pokládali křesťanství za učení oslabující a zotročující Němce, snažili se je nahradit bizarním novopohanským kultem vlastní výroby a nijak se přitom nežinýrovali flagrantním způsobem falšovat historii vlastního národa.
Současná uprchlická záplava je jistě pro Evropu těžko řešitelný problém. Zavřít ale před uprchlíky dveře by znamenalo bod ve prospěch islamistů. A možná bod rozhodující. Pokud by jim nezbylo než se vrátit na území ovládané islamisty, mnozí by se nakonec novým poměrům přizpůsobili. Nic jiného by jim nezbývalo, kdyby chtěli přežít. Známe to statně i z jiných totalit, včetně té nacistické. Posílili bychom významným způsobem nepřítele.
PhDr. Miroslav Hudec
psycholog a publicista