4. 8. 2018
„Vychází tvá zpráva z bezpečného zjištění?“, ptá se opatrně Karel IV. ve Vrchlického hře “Noc na Karlštejně“, když slyší od krále Cyperského Petra, že „na hradě je ženská“.
Nevím, jak to bylo s ověřováním zpráv ve 14. století a jmenovitě na Karlově dvoře, ale ve 2. polovině 19. století, kdy Vrchlického hra vznikla, to zřejmě bylo důležité. Těžko si totiž představit, že by básník prostě plácl, co mu zrovna slina na jazyk přinesla.
O téměř půl druhé století později je to zjevně jinak. Neověřené plácání cti netratí, a to ani na místech nejvyšších. Pravda, český král a nadto císař svaté říše římské je přece jen trochu jiná šarže než zeman. A tak současný hradní pán může bez uzardění úkolovat budoucí ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou, aby provedla selekci v sociálních dávkách. Prý, aby je dostávali pouze ti, kdo se ne vlastní vinou dostali do neřešitelných existenčních problémů. Nikoliv ti, jimž se jen nechce pracovat, kdo odmítají nabízenou práci.
Tož, kdo by tuhle zásadu nepodepsal?! Však proto to také Miloš Zeman řekl. Až na to, že jednání podle maximy, „Kdo nepracuje, ať nejí“, je podmíněno existencí oněch dobrovolně nepracujících. Totiž tím, že jich je nějaké podstatné procento ze všech, kdo sociální dávky pobírají. Nikoliv sem tam nějaký jednotlivec. Ti se jistě najdou, ale sociální systém neohrožují a veřejnou morálku taky ne. A dřív nebo později na ně při nějaké kontrole dojde i bez amatérských rad Miloše Zemana.
Bylo by dobré vědět, zda Jana Maláčová osvědčila svou odbornou erudici tím, že Miloši Zemanovi položila stejnou otázku jako císař králi Petrovi.
Zastala by se tím i tisíců pracovníků svého rezortu, většinou žen a zejména těch, které rozhodují o tom, kdo dle dikce zákona má na sociální dávku nárok a kdo ne. Zákona rozhodně ne nadměrně benevolentního, jak se téměř dnes a denně přesvědčujeme z mediálně propíraných kauz obětí jeho tvrdosti.
Vždyť ten hradní drnda vlastně obvinil ony mnohdy doslova uštvané zaměstnankyně místních poboček Úřadu práce, že ten zákon porušují! A nejspíš jen proto, aby se zalíbil lidem, kteří rádi slyší radikální názory, kteří se řídí spíše emocemi než zdravým rozumem!
Miroslav Hudec, psycholog a publicista
