24. 5. 2017
Jak se blíží senátní projednávání novely stavebního zákona, rostou i pochybnosti o jejím účinku. V rozhovoru pro jeden český deník se k tomu vyjadřuje i stavební podnikatel, tedy člověk z oboru:
„Myslím si, že spíše než měnit zákon by bylo potřeba zjednodušit práci úředníkům, zvýšit jejich odbornost… trochu bych se obával i přílišného uvolnění pravidel. Lidi si to vysvětlí po svém a budeme se divit, co všechno postaví bez stavebního povolení.“
Ono je leccos možné už dnes, i bez té novely, údajně stavby popohánějící. Třeba hodnocení jejich vlivu na životní prostředí (EIA) je i teď často vnímáno jako pouhá otravná formalita, přičemž investor ani v nejmenším nepochybuje, jaká varianta projektu projde – samozřejmě ta, kterou prosazuje.
Proti jedné takové, týkající se připravované těžby lithia v okolí Horního Slavkova, se bouří místní starostové. Vyjádřili se pro média, že jde o klasickou levárnu, že „je to jen šaškárna postavená tak, aby to úřady zbaštily…“. Těžařská firma totiž v EIA uvádí, že vytěžený materiál bude dopravovat po železniční vlečce, což je dle starostů nereálné. Že jde jen o to, aby úřady EIA na projekt schválily, a když se dodatečně zjistí, že vlečku opravdu využít nelze, tlak na realizaci široce medializovaného projektu bude tak velký, že se protlačí doprava materiálu auty.
Pokud projde novela, nebude už možno na chyby a nastražené miny reagovat v dalších stupních projednávání projektu. Paradoxně to dokonce může znemožnit stavby, byť i ve veřejném zájmu, pokud se někomu dostatečně vlivnému z nějakých důvodů nebudou hodit.
Roky se připravuje obchvat obchvatu jednoho okresního města, neboť zástavba již se dostala k tomu původnímu – budoucí osud řady obchvatů. Ten má v jistém místě křížit frekventovanou rekreační stezku do příměstského lesa, která slouží ve všedních dnech i cyklodopravě zaměstnanců průmyslové zóny a o víkendech je doslova korzem pro stovky místních. Občanské sdružení, které se účastnilo územního řízení, proto žádalo, aby budoucí obchvat frekventované silnice I. třídy byl se stezkou vykřížen mimoúrovňově, jednoduchým podjezdem. Požadavek byl zamítnut včetně odvolání s tím, že takový podjezd není v platném územním plánu města. Po značném úsilí se to podařilo změnit v novém územním plánu. Následovaly další námitky, jednak technické, jednak finančního rázu, což zní skoro jako vtip, ježto koncové části obchvatu včetně u sousedního města, které již byly postaveny, jsou složitě mimoúrovňově a bezpečně mnohem dráže než podjezd napojeny na stávající komunikace. Nicméně aby to nevypadalo tak hloupě, přece jen jde o bezpečnost a životy lidí, příslušný úřad odkázal občanské sdružení na stavební řízení, v němž prý bude moci uvedený požadavek uplatnit. Konec je tedy zatím otevřený.
Snad ani není nutno rozvádět, jak asi podobné nehodící se iniciativy dopadnou, když novela stavebního zákona všechna úřední řízení sloučí do jednoho. Zvláště když je veřejným tajemstvím, že ačkoliv dle zákona rovní mezi rovnými, někteří účastníci řízení jsou si zkrátka rovnější.
Miroslav Hudec, psycholog a publicista