Tak „Dnes naposled“, mohl bych říct na adresu včerejšího jednání českolipského zastupitelstva. Je to vlastně název jednoho ze slavných šansonů Hany Hegerové, a ten příměr se hodí i proto, že šanson pojednává o odjezdu cirkusu ze štace na konci léta. No a my jsme na posledním jednání zastupitelstva v tomto volebním období zažili nejeden doslova cirkusový výstup.
Příkladem za všechny budiž bod 21, návrh na revokaci unesení, kterým byla sportovnímu Tri clubu přiklepnuta dotace z dotačního programu města. Kontrola ale následně zjistila velmi vážné porušení pravidel dotačního programu, například existenci „mrtvých duší“, antedatování podpisů některých rodičů, „podpisy“ jiných, kteří při následném telefonickém ověřování řekli, že nic nepodepisovali a že jejich děti do klubu nechodí. Dokonce snad ve věci padlo trestní oznámení. Bylo tedy navrženo dotaci klubu odebrat. A právě tehdy se strhnul cirkus. A že prý za nějaké nepodstatné administrativní pochybení budou trpět chudáci děti. Už to mě naštvalo, protože schovávat se za děti je obecný nešvar u řady sportovních bafuňářů a řeší se to i v Národní sportovní agentuře. Je to pěkný sprosťáctví, děti se totiž nemůžou bránit a krom toho ony sportovaly vždycky, i bez dotací, pohyb je způsob jejich bytí. Tvrdit, že když bafuňáři nedostanou prachy, budou děti místo sportování sedět u televize, jak včera taky v diskusi zaznělo, je pěkná demagogie.
To ale ještě nebylo všechno. Vrchol přišel s vystoupením zastupitele Ranince (ODS), vzděláním právníka! Ten pravil, že připouští, že v Tri clubu se mohli dopustit pochybení a porušení dotačních pravidel, ale myslí, že nějakou šikovnou právní kličkou by se mohlo zařídit, aby dotace nebyla odebrána. A to jsme chvilku předtím zamítli žádost Náboženské obce Církve československé husitské, aby již přidělenou dotaci na kulturní činnost mohla využít i na honoráře vystupujícím umělcům! Nějakým nedopatřením to zapomněli uvést v žádosti. Všichni přitom víme, kolik koncertů, výstav a dalších uměleckých pořadů během roku v husitském kostele proběhne. Ale nedalo se nic dělat, pravidla platí pro všechny – jen pro ty sportovní bafuňáře asi ne. Nakonec bylo 14 hlasy z 23 přítomných usnesení o dotaci Tri clubu přece jen revokováno. Přesto se mi z toho cirkusu udělalo lehce nevolno. Takže raději k dalším bodům jednání.
Páté letošní „Rozpočtové opatření“ mimo jiné reaguje na výrazný růst cen energií, a tak příspěvkové organizace města, což jsou především školy, školská, kulturní a sociální zařízení, dostaly cekem 4 miliony navíc oproti původním částkám. Ze stejných důvodů byla o 6 milionů navýšena dotace MHD, 1 milion půjde na architektonickou soutěž na novou městskou knihovnu.
Staženo z projednávání bylo vydání Změny č. 2 územního plánu města. A to, jak sdělil místostarosta Brož, kvůli kontroverzní změně, která měla ze 4 hektarů zemědělské půdy udělat stavební pozemky na výstavbu sídelního satelitu v Žizníkově. Majitel by pak více než slušně vydělal na rozdílu v ceně pozemků. Padla zmínka, že je to celé nějaké divné, a padlo v té souvislosti opět jméno pana Ranince, že prý projevoval o tu změnu až podezřelý zájem .
V realitní činnosti zastupitelstva opět dost prodejů a záměrů prodat. Naštěstí neprošly záměry prodat dva pozemky se zelení, jeden, na Ladech u silnice I/9, byl do materiálů zařazen už podruhé, když poprvé záměr neprošel. Taky asi někdo zkouší, co se dá, jestli třeba zastupitelé z nepozornosti tentokrát pro materiál nezvednou ruku, nebo jak to bylo myšleno.
Naopak, bohužel prošel záměr prodat dalších cca 200 m2 Lidlu, pozemek tvaru trojúhelníku, se stromy, směrem do Sluneční ulice na Špičáku. Snažil jsem se přesvědčit kolegy na koaliční schůzce, abychom to neprodávali, určitě tam zas chtějí udělat parkovací místa. Už teď je tam v létě výheň a peklo kvůli samýmu betonu a asfaltu v okolí, a teď přijde pryč i zbylý kousek zeleně. Bohužel se mi kolegy nepodařilo přesvědčit. Přitom ubude i velká plocha zeleně jižně od Lidlu, směrem ke kruháku v Purkyňově ulici.
Na závěr, a nejen tohohle raportu, i něco příjemného, aspoň pro milovníky železniční nostalgie. Přispěli jsme 100 tisíci korunami z fondu zastupitelstva města na rekonstrukci legendárního Albatrosu, lokomotivy 498.112, kterou skupinka nadšenců rekonstruuje v českolipském železničním depu. Nejkrásnější a taky nejrychlejší československou parní lokomotivu, konstrukční rychlost byla až 120 km za hodinu, ale na zkušebním okruhu v Cerhenicích to 27. srpna 1964 to vytáhla na 162 kilometrů!, vyrobila v roce 1954 plzeňská Škodovka (tehdy načas Závody V.I.Lenina). Stroj byl v traťové službě jen asi 20 let, pak z něj udělali stacionární parní kotel. Naštěstí v roce 1990 se, opět díky železničním nadšencům, vrátil zpět na koleje. Tak „mašince“ držme palce, bude potřeba ještě spousta práce a taky peněz (číslo účtu, kdyby chtěl někdo přispět , je 278975072/0300), než bude opět připravena vyrazit na trať.
A o to palců držení prosím i já. Kandiduji jako člen Strany zelených na šestém místě kandidátky Živé Lípy, a na tom, jestli to bude kandidatura úspěšná, závisí, jestli se na podzim ozvu s dalším raportem.
Zatím přeju hezké babí léto.
Česká Lípa 1.9.2022 PhDr. Miroslav Hudec