30. 5. 2019
Vypadá to, že už jsme si navykli jednat tak, aby zastupitelstvo odsejpalo. Včera všechno zase zvládnuto za půl druhé hodiny. Opět ale i proto, že na programu v podstatě nebyly až na drobnosti žádné kontroverzní body – jedinou kontroverzi jsem si způsobil já, neb jsem až po zasednutí do lavice zjistil, že jsem nechal doma brejle. A propisku. Což, body programu jsem jakž takž přečetl, protože se pro obecenstvo promítají v dostatečné velikosti na čelní stěnu jednací místnosti a protože na dálku to s viděním ujde. Horší už to bylo se zápisem poznámek, ten jsem musel dělat naslepo, narychlo zklausovanou cizí propiskou (po zasedání jsem ji poctivě vrátil k prezenčkám J). Tak se dopředu omlouvám, pokud někde to své „slepecké“ písmo nepřečtu.
Hlavním bodem programu bylo projednání žádostí o dotace z dotačního programu města. O jaké dotace šlo – v jakých oblastech a jaké byly v jednotlivých oblastech celkové částky – vypisovat nebudu, odkazuji v tom na zprávu z únorového zastupitelstva, snadno tady dohledatelnou. Aspoň tedy, že těch oblastí je deset, nejvíc jako vždy jde do sportu (13 milionů), nejméně, po 200 tisících, do cestovního ruchu a – do životního prostředí. Všechny dotace byly zastupitelstvem schváleny tak, jak je předložily jednotlivé výbory a komise.
Protože vedu výbor pro životní prostředí, tak aspoň pár informací o dotacích v této oblasti. Celkem přišlo 9 žádostí o dotace, sedm z toho od včelařů. Na včelařské potřeby, na rozšíření či obnovu včelstev, což nás pochopitelně potěšilo, víme, jak jsou včely důležité, i to, jak včelstev ubývá a jaké potíže to v krajině způsobuje. A nejen ovocnářům a zemědělcům. Na druhou stranu mě mrzí, že nikdo nežádal dotaci na sázení stromů – bylo by to z mnoha důvodů aktuální, mimo jiné i v souvislosti s tou plánovanou podzimní akcí Ministerstva životního prostředí a Nadace partnerství, sázení 10 milionů stromů v ČR. Vzhledem k tomu že těch žádostí nebylo mnoho, nemuseli jsme žádnou krátit a všichni žadatelé dostali dotace ve výši, o kterou požádali, nejčastěji šlo o 20 tisíc. I tak ještě zbylo přes 60 tisíc a máme slíbeno, že zůstanou v rozpočtu k dispozici pro oblast životního prostředí. Uvažujeme, že by se mohly použít například na revitalizaci starého ovocného sadu na Střelnici (severně od budovy katastrálního úřadu) a jeho využití jako sadu komunitního. Peníze z dotačního programu by tak přece jen byly využity i na zeleň.
Za druhý (nebo třetí, kdybychom za druhý pokládali „Akční plán sociálních služeb na území města Česká Lípa 2019 – 2020“) nejdůležitější bod včerejšího jednání považuji zadání Změny územního plánu č.8. Ta změna se má týkat osmnácti jednotlivých pozemků na katastru města a místních částí, z čehož tři zastupitelstvo nedoporučilo, jednu odložilo s tím, že se musí ještě prověřit. Zbylých čtrnáct změn doporučilo. Některé jsou neškodné, týkají se vlastně jen stvrzení faktického stavu, což je například převod pozemku s výměrou 1600 m2 v Písečné z určení „krajinná zeleň“ na „smíšenou obytnou venkovskou“ plochu. Těžko tomu bránit, když už na pozemku stojí zkolaudovaný rodinný domek.
Někde se mi právě takto charakterizovaná změna moc nelíbila, i když vypadá na pohled neškodně. A to kvůli zeleni na pozemku, pokud se tam vyskytuje. Když je něco krajinná zeleň, byť pozemek patří soukromníkovi, jen s obtížemi dostane povolení skácet ji, když ho to popadne a podá si žádost. Jakmile se ale určení pozemku změní, může si ho oplotit a žádost o skácení pak odůvodnit třeba tím, že mu stromy brání ve využívání pozemku jako zahrady. Zní to na pohled absurdně, ale bohužel už několikrát jsme se ve STUŽ s tímhle argumentem setkali. A taky s tím, že Odbor životního prostředí tenhle argument shledal závažným důvodem a kácení povolil.
Proto jsem se tvrdě postavil proti právě téhle změně na jednom pozemku v Žizníkově. Majitel se opakovaně snaží zbavit maxima stromů v okolí, takže člověk těžko chápe, proč si vlastně pořizoval pozemek v lese. Stejné pochybnosti asi měl původně i odbor životního prostředí (OŽP), takže mu žádost o kácení opakovaně zamítl. Ale zavilec si nedal pokoj, až mu to konečně loni na podzim vyšlo, OŽP mu povolil skácet 1 dub a pět borovic (původně žádal o kácení dvou dubů, jedno že ten druhý ani nebyl na jeho pozemku). Za pobočku STUŽ jsme se odvolali a krajský úřad povolení zrušil. Mimo jiné upozornil, že v „odborném“ posudku, který si žadatel nechal zpracovat, jsou závažné chyby. Ve prospěch kácení se tam například argumentovalo nestabilním písčitým podložím, které ale je jen na části pozemku. Vytkl také žadateli zahubení jiného stromu (břízy) necitlivým ořezem. Asi před 14 dny OŽP vydal nové rozhodnutí a v něm povolil skácení už „jen“ třech borovic.
Je ale velmi pravděpodobné, že „dřevorubec“ si pokoj nedá. Výše zmíněná změna územního plánu by mu dovolila pozemek oplotit a s novými pak argumenty vyrazit proti zbývajícím stromům. Tohle jsem vysvětlil na pondělní koaliční schůzce a dohodli jsme se, že tenhle návrh změny územního plánu vyřadíme. No a včera mě před začátkem jednání zastupitelstva odchytil pan místostarosta Brož, v jehož kompetenci je územní plán, a že prý bychom i tuhle změnu měli odhlasovat. Byl velmi nervózní, spíše jen tuším, že asi na něj někdo tlačil, přece jen je to slušný člověk, aspoň dosud jsem o něm nemohl říct nic špatného. Když viděl, že neustoupím, navrhl, že o tomto bodě budeme hlasovat samostatně. Na to jsem přistoupil, ostatně mi nic jiného nezbývalo, i když jsem se dost bál, jako to dopadne. Kolegové mne ale mile překvapili. Když jsem vysvětlil, co a jak, našli se pouze tři, kdo pro tuhle změnu hlasovali. Zbytek byl proti, nebo se hlasování zdržel. Pozemek tak zůstává součástí krajinné zeleně – je ale asi jen otázkou času, kdy zas „dřevorubec“ něco obmyslného vymyslí.
Pro dnešek všechno, ozvu se po červnovém zastupitelstvu, tedy po 26. 6. Česká Lípa, 30. 5. 2019, PhDr. Miroslav Hudec