27. 11. 2014

Nejstarší českou politickou stranu jsem měl a stále ještě mám  v úctě. Právě pro ty přívlastky sociální“ a „demokratická“.  Spojení s neonacisty v Duchcově  proto pokládám za těžko smazatelnou skvrnou na její pověsti. Svědčí přinejmenším o politické negramotnosti tamních straníků. Děsím se představy , že nový duchcovský starosta za ČSSD Zbyněk Šimbera snad usuzuje na programovou blízkost s DSSS ze slov „sociální“ a „dělnická“, protože to druhé mívali v názvu i sociální demokraté, za svého nejslavnějšího období za První republiky.

Ti přitom vždy patřili k jednoznačným odpůrcům hnědých ideologií. Duchcovští by si mohli vzít příklad třeba ze zdejších předválečných německých sociálních demokratů. Ti se v době akutního ohrožení Československa nacismem postavili jednoznačně na stranu republiky. Málo se už dnes ví o existenci  početných oddílů Republikanische Wehr právě na severu Čech, složených převážně z členů sociálně demokratické strany. Ti v nich po boku jednotek Stráže obrany státu bránili v pohnutém září 1938 hranice Československa a jeho demokratické zřízení. A na svou věrnost republice doplatili po okupaci mnohdy ještě hůř než čeští antifašisté.

Podivná radniční koalice v Duchcově ani neskrývá, že motivem jejího vzniku je napjatá sociální situace ve městě. Je pravda, že chudoba a bída s sebou přináší řadu negativních jevů, včetně třeba rostoucí  kriminality.  Ale domníval jsem se, že sociální demokraté se na rozdíl od DSSS snaží bojovat s chudobou, ne s chudými.

Ono je to vůbec zamotané. V Duchcově ti chudí vadí místní ČSSD tak, že se proti nim spojí i s neonacisty. Ve stejném regionu v Bílině a v Mostě však kandidátům téže strany rozhodně nevadili natolik, aby pohrdli jejich hlasy v letošních komunálních volbách. Dokonce je získávali i za pomoci uplácení. Porušení zákona bylo tak okaté, že soud nařídil v obou městech opakování voleb.

Ano, lze to vysvětlit i tak, že to uplácení chudých se událo ještě před volbami, mesaliance proti nim až po nich. Ale stejně tak je možné, že ČSSD se přihodilo to, co se často stává politickým stranám, když  se stanou stranami vládními.  Začnou se do nich hrnout všelijací lidé, které lákají spíše výhody moci  než programové zásady a ideály. Věřím, že aspoň vedení této strany si uvědomuje rozdíl mezi sociálními demokraty a těmi, co jsou jen momentálně u sociálních demokratů. A že  s těmi druhými nechce mít nic společného.

Miroslav Hudec, psycholog a publicista